Čekanka obecná

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), někdy také nazývané složnokvěté. Je to vytrvalá až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Kvete od července do října, přičemž její květy jsou 3-4 cm široké, obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení, a to od bílé až po bledě růžovou. Rostlinky je možné nalézt ve volné přírodě poměrně hojně v okolí cest, polí, luk, lesů a strání. Právě díky modré barvě květů pravděpodobně vznikl i český název této rostliny – čekanka, kdy modré květy čekanky lidem připomínaly modré dívčí oči, které marně čekají na návrat milého z vojny. Čekanka je velice cennou léčivou bylinou. Nezaměnitelnými vlastnostmi oplývají prakticky všechny její části.

Čekanka se vyskytuje v celé Evropě, Západní Asii a Severní Africe. V Česku roste hojně od nížin až po podhorská pásma, na sušších loukách, polích , mýtinách, podél železničních náspů a cest, na mezích a v příkopech.

V dnešní době jsou známé spíše poddruhy čekanky, které se pěstují cíleně, těmi jsou: Čekanka obecná setá, z jejíhož kořene se pražením připravuje všem známá náhražka kávy s názvem cikorka. Kolem roku 1970 vědci zjistili, že kořen čekanky obsahuje až na 20 % inulinu. Inulin je obsažen zejména v rostlinách z čeledi Asteraceae a v běžném potravinářském průmyslu se používá jako sladidlo. Inulin je o 30 % silnějším sladidlem než sacharóza a je ho možné hydrolýzou přeměnit na fruktózu či glukózu. Čekanka byla spolu s cukrovou řepou a žitem užívána jako ingredience pro výrobu tzv. Mischkaffee (míchané kávy), jež byla hojně vyráběna během tzv. kávové krize (1976-1979) ve východním Německu.

Dalším poddruhem čekanky, řadícím se mezi listovou zeleninu, je čekanka listová.

Použití

Lidová medicína používá široké léčivé vlastnosti čekanky. Zkrmování čekanky ovcím či spárkaté zvěři v experimentální studii výrazně redukovalo infekci plicnivkami a některými zástupci čeledi Trichostrongylidae.

cekanka-obecna-cichorium-intybus-alvesgaspar-02Vnější použití

Mast z čekanky používá na ekzémy, vyrážky, opruzeniny a vředy nebo při opuchlinách a zánětu kloubů. Z květů lze připravit oční kapky při zánětu očí a šťáva z kořene čekanky podporuje vlasový růst.

Odvar: 1 lžíci květů čekanky spaříme 1/4 l vody, necháme 5 minut louhovat a poté scedíme. Z odvaru připravujeme obklady a přikládáme je na zanícenou pokožku. Obklady účinkují na léčbu vředů, nežidů a na záněty.

Vnitřní použití

Čekanka obsahuje manit, třísloviny, cholin, arginin, kaučuk a velké množství minerálních látek. Důležité účinné látky jsou obsaženy v mléčné šťávě, jsou to glykosidické a terpenické hořčiny, které podporují trávení, chuť k jídlu nebo vylučování žluče a polysacharid inulin, který slouží jako doplňková výživa pro diabetiky. Čekanka působí močopudně a mírně projímavě, užívá se při ledvinových kamenech, při onemocnění močových cest, při žlučových kamenech a zácpě. Zlepšuje funkci jater a žlučníku a podporuje činnost srdce.

Odvar (čaj): 1 lžičku jemně nasekané usušené čekanky povaříme v 1/4 l vody, necháme 10 minut odstát, přecedíme a popíjíme chladný, ráno a večer 1 šálek při chorobách močového měchýře, žlučníkových potížích a po žloutence.

Čajová směs: Smícháme 1 lžíci květů čekanky, 1 lžíci mařinky vonné, 2 lžíce pampelišky a 2 lžíce rozrazilu, 1 lžičku směsi spaříme 1/4 l vody, necháme 5 minut vylouhovat, scedíme a užíváme 2 šálky denně při žloutence a jaterních chorobách.