Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)

kontryhel-obecny

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), z němčiny Frauenmantel, což znamená v překladu ženský plášť nám hned napovídá, že se jedná především o „ženskou“ bylinu. Kontryhel patří mezi nejdůležitější bylinky na úpravu menstruace. Má blahodárné účinky na dělohu, při ochabnutí lůna žen, které měly těžký porod, posiluje ochablé vazivo dělohy. Ženám se od 3. měsíce těhotenskví doporučuje pít čaj z kontryhele. Společně s řebříčkem pomáhá upravovat menstruační cyklus při nepravidelné menstruaci, obecně pomáhá ženám v klimakteriu. Kontryhel posiluje i srdce a celkovou tělesnou výkonnost. Doporučuje se i pro děti, které jsou svalově slabé. Kontryhel prohlubuje spánek a napomáhá k lepší regeneraci organismu během noci.

Číst více


Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Levandule lékařská

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Lidově se levandule nazývá také jako dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Botanické jméno je odvozeno z latinského „lavare“, což znamená umývat. Levandule totiž tvořila odedávna přísadu do koupelí.

Levandule lékařská je vytrvalý, až 70 cm vysoký polokeřík, který je velmi bohatě, trsatě větvený. Listy jsou přisedlé, vstřícné, čárkovitého tvaru a 2,5 – 5 cm dlouhé. Na okrajích jsou listy jemně podrhnuté. V mládí jsou šedoplstnaté a později zelenavé a na rubu žláznatě tečkované. Levandulové květy jsou drobounké, uspořádané do chudých lichopřeslenů. Jednotlivé květy mají trubkovitý, modravě šedý květní kalich, který je mělce zubatý, pěticípý a s fialovými chloupky. Květní koruna je fialová a dvoupyskatá. Horní pysk je dvoulaločný a spodní trojlaločný. Levandule kvete od června do srpna. Má charakteristickou příjemnou vůni. Mezi obsahové látky patří zejména silice a třísloviny. Dále levandulové květy obsahují glykosidy a fytoncidní látky.

Číst více


Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Čekanka obecná

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), někdy také nazývané složnokvěté. Je to vytrvalá až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Kvete od července do října, přičemž její květy jsou 3-4 cm široké, obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení, a to od bílé až po bledě růžovou. Rostlinky je možné nalézt ve volné přírodě poměrně hojně v okolí cest, polí, luk, lesů a strání. Právě díky modré barvě květů pravděpodobně vznikl i český název této rostliny – čekanka, kdy modré květy čekanky lidem připomínaly modré dívčí oči, které marně čekají na návrat milého z vojny. Čekanka je velice cennou léčivou bylinou. Nezaměnitelnými vlastnostmi oplývají prakticky všechny její části.

Čekanka se vyskytuje v celé Evropě, Západní Asii a Severní Africe. V Česku roste hojně od nížin až po podhorská pásma, na sušších loukách, polích , mýtinách, podél železničních náspů a cest, na mezích a v příkopech.

Číst více


Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – jméno pochází z latinského slova salvare, což znamená léčit. Upozorňuje na léčivou moc šalvěje. Ta byla známa již ve středověku. Vysoké procento esenciálních olejů v různých druzích šalvěje zaručuje různé užití. Šalvěj lékařská se využívá při vaření jako koření a také v medicíně např. na bolesti v krku, v podobě bylinného čaje, nebo proti nadměrnému pocení. Kromě toho šalvěj lékařská pomáhá proti bolestem žaludku a břicha a dodává střevům úlevu od bolesti (například po antibiotické terapii). Šalvěj má antioxidační, antimikrobiální účinky a ničí

Šalvěj lékařská je vytrvalá, silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu se zdřevnatělými lodyhami, vysoká 30 až 70 cm. Lodyha je přímá, obvykle nevětvená, olistěná, šedoplstnatá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité a jemně vroubkované, o délce 2–8 cm a šířce 1–4 cm, stříbrošedé až zelené. V mládí jsou šedoplstnaté, později lysé, na líci s výraznými žilkami.

Číst více


Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je v Česku nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Ve střední Evropě je v současné době vnímána jako expandující druh. Je ale také široce využívána jakožto léčivá bylina či jako důležitá část potravy kachňat či housat při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka.

Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Listy obsahují množství chlorofylu (až 1%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které „zastavují krvácení“), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.

Číst více


Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánek pravý

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla, synonymum Matricaria recutita), také heřmánek lékařský, lidově nazýván rumánek, marunka, harmaníček či kamilka, je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých.

Heřmánek je jednoletá, příjemně vonící bylinka dorůstající až 50 cm. Listy má střídavé, přisedlé. Květy v terči jsou obojaké, paprsčité, se žlutou korunou. Květy v paprsku jsou samičí, jazykovité a bíle zbarvené. Plodem této rostlinky je zakřivená, sotva 1mm dlouhá nažka bez chmýru. Heřmánek se vyskytuje v Evropě, Asii, v Austrálii i Severní Americe. U nás heřmánek kvete od května do září a nalezneme jej na polích, pustých místech, vinicích, mezích, hlavně v teplejších oblastech. Heřmánek pravý rozpoznáme od jiných příbuzných druhů jak podle vůně, tak podle typického znaku, čímž je trubkovitý květ, který je vždy uvnitř dutý. Pokud by jste si chtěli vypěstovat heřmánek i doma, stačí zakoupit sáček heřmánkového čaje a vysypat jeho obsah do truhlíku, nebo záhonku.

Číst více


Borůvka (Vaccinium myrtillus)

Borůvka

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) je léčivá rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice, která je známá pod lidovým názvem borůvka, její souvislý porost také jako borůvčí. Její modrý plod (bobule) stejného názvu má výraznou chuť a schopnost barvit do modra. Je zdrojem antioxidantů, které působí pozitivně proti rakovině.

Borůvka je keříkovitá rostlina až 50 cm vysoká, bohatě větvená s vejčitými listy. Květy jsou umístěny v úžlabí listů se zelenavě červenou korunou. Plody jsou modročerné bobule dozrávající v červenci a srpnu. Borůvka se vyskytuje hlavně ve střední a severní Evropě, v jižní Evropě i v horách, v severní Asii i Americe.

Číst více


Bez černý (Sambucus nigra, L.)

Bez černý - Sambucus nigra

„Před heřmánkem smekni a před bezem klekni“

Bez černý je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky; sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí.

Lidově je označován jako bezinky, kozičky, smradinky, kašička, psí bez. Smažené květenství je označováno názvem kosmatice.

Bez černý je keř, obvykle dorůstající do výšky 2 až 5 m s šedozelenou až šedou kůrou. Listy, které vyrážejí jíž na začátku dubna, jsou vstřícné, lichozpeřené, s podlouhlými, na rubu světlejšími lístky. Květy mají bílou až žlutobílou barvu a silně páchnou. Plody jsou černé až černofialové peckovice, které po rozmačkání barví. Bez černý lze zaměnit se dvěma zástupci tohoto rodu, s bezem červeným a bezem chebdí. Bez červený má na rozdíl od bezu černého červené plody, bez chebdí roste v teplejší oblastech, u nás se vyskytuje zřídka.

Číst více


Bazalka pravá (Ocimum basilicum)

Bazalka pravá

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je aromatická rostlina z čeledi hluchavkovitých. Kvete od června do září. Je původem z Indie a z dalších vlhkých tropických regionů Asie, kde byla pěstována více než 5000 let. V minulých dobách byla bazalka byla považována za posvátnou bylinu, jež má mocné kouzlo, údajně totiž u soudu prozradí lháře a pokud ji někdo nosí v kapse, přitáhne dotyčnému milence a zajistí peníze.

Bazalka je jednoletá, keříkovitá bylina, dorůstající do výšky 30 – 60 cm. Lodyha, na níž vyrůstají řapíkaté, vejčité až podlouhlé, většinou vroubkované listy, je přímá, bohatě větvená. Červené, zřídka žlutobílé květy jsou směstnány do lichopřeslenů. Plody bývají čtyři hnědé tvrdky. Kvete od června do září.

Číst více


Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Je to statná bodlákovitá rostlina dorůstající výšky až 2 metry. Pokud je to dvouletka, vypučí na jaře trsem bodlinatých listů s výraznými bílými žilkami. Koncem června se na asi 1 m dlouhých lodyhách objevují purpurově červená květenství. Na konci léta se z květů vyvinou plody, které se pak sklízí.

Ostropestřec mariánský je původní ve Středomoří, v Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. Ve střední Evropě roste pouze jako zdomácnělý.

Číst více